Vodní systém, kdy ano, kdy ne?

Teplovodní krb je možné řešit tehdy, když se jedná o primární okruh vytápění a chceme tímto systémem vytápět i jiné místnosti, krom té , kde je krb realizován. V tomto případě doporučujeme realizovat i akumulační nádrž, abychom mohli vytápět interiér i v období, když v krbu momentálně netopíme. Jinou a možná vhodnější a méně nákladnou možností ,je využití teplovzdušných rozvodů do místností, bez využití vodního systému. Tato možnost je opsaná v další kapitole .Vodní systém, můžeme připojit taky na existující systém vytápění. Využití vodního krbu může být dvojaké.
Jako doplňěk vytápění, nebo jako primární zdroj vytápění. Před samotným rozhodnutím realizovat vodní krb, je důležité odpovedět si na některé otázky. Jak často budeme používat krb počas vytápěcí sezóny? Když ho nebudeme používať celou sezónu, tak se nám náklady realizace nikdy nevrátí. V tom případě je rozumné začít uvažovat o akumulačním, nebo teplovzdušném krbu. Další otázkou je účinnost. Vodní krb ma jasně danou účinnost, která ukazuje, kolik vyprodukovaného tepla zůstává v systému a kolik odchází pryč, cez komín. Z tohoto vyprodukovaného tepla , zůstáva určité množství ve vodě a ďalší množství je tepelná ztráta.

Čím je větší plocha skla krbové vložky, tím větší je ztráta ,která přes sklo odchází přímo do prostoru. U vodního krbu s např. rohovým, nebo trojstranným prosklením je podíl tepla, které jde do vody a do vzduchu 40%-60% ,v horším případě to může být až 20%-80%.To znamená, že v interiéru kolem krbu bude příjemné teplo ,ovšem do vody se dostane jenom málo energie. Jestli je vodní
krb s jediným čelním sklem, tak se naopak větší procento energie dostává do vody. To znamená ,že se cca 80 % dostává do vody a zbytek jde do vzduchu. Tímto způsobem můžeme zabezpečit, že se teplo dostane rovnoměrně do všech vytápěných místností interiéru domu. Krby s čelním sklem, bohužel umožňují omezený estetický zážitek z hoření ohně. Musíme jěště vzít na vědomí, že plamen který vzniká při hoření vodního krbu, není tak intenzivní, jako u akumulačního, nebo teplovzdušního provedení.

Když dosáhne vodní krb provozní teplotu, tak po automatickém uzatvření přívodu vzduchu, jeho plameny hoří s intenzitou plamenu svíčky. Představme si, že by i nadále krb hořel stejně intenzivně. Dřív ,nebo později by určite došlo k přehřátí celého systému. Proto po dosažení provozní teploty, systém automaticky stahuje intenzitu hoření. Vodní krb dobře nefunguje do hranice 50° Celsia, kdy se tzv. ,,potí,, a nad 70° Celsia se už tvoří vodní kámen. Proto je ideální provozní teplota něcoo mezi 50-70° Celsia. Když si vybereme krb s vysokou účinností, může sa stát, že krb ještě nedosáhne provozní teplotu, ale v místnosti je už príliš teplo. Teplotu mezi 50-70°Celsia ,dosahují moderní krby za 10-15 minut provozu. Potom je potřeba buď manuálně, nebo elektronicky
ubrat z výkonu a už si jenom sednout a vychutnávat teplo i atmosféru domova.

U levné krbové vložky je možné, že se vzduch dostává dovnitř i různými mezerami způsobenými zhoršenou technologickou kvalitou výroby a tím pádem se nedá kvalitně a dobře regulovať proces hoření. Takové výrobky nepatří k nejbezpečnějším Dalším bezpečnostním prvkem je chladící systém, který těsně před přehrátím vložky ,spustí proces ochladzovaní systému, čím se
zabrání trvalému poškození vodního krbu. V každém případě je důležité zvážit, pro jakou krbovou vložku se rozhodnete. Náklady na vyhotovení vodního systému jsou vyšší/cca o 2000
euro/,návratnost investice je v rovině hypotézy, to znamená skoro nemožná . Navíc poměrne složitá konstrukce neumožňuje jednoduchou obsluhu a provoz ,jako je to u akumulačních, nebo teplovzdušních krbů. Jestli máte otázky, neváhejte nás kontaktovat.